Připravte se, připravte se, vydejte tento román

Od Florence Osmundové

Je vydání vašeho románu LETOS jedním z vašich novoročních předsevzetí? Bez ohledu na to, kdy plánujete publikovat svůj román, tento článek od Florence Osmundové vám může pomoci vylepšit váš rukopis. Nezapomeňte se také podívat na předchozí články Florence zde na The Book Designer, pokud jste tak ještě neučinili:

Jedenáct způsobů, jak získat lepší recenze knih pro váš román
Čtyři pravdy a čtyři mýty, které by měl znát každý nový romanopisec

---

Po měsících, možná letech usilovného zadávání jednoho slova za druhým do cenného počítačového souboru, dokončíte psaní románu. Nyní se těšíte na jeho zveřejnění. V ideálním světě (tj. s dostatečným rozpočtem) váš rukopis projde čtyřmi úrovněmi úprav – vývojové úpravy, úpravy řádků, úpravy kopírování a korektury – aby se zajistilo, že rukopis bude v původním stavu, než bude předložen svět.

Ale počkej, buďme skuteční. Možná si nebudete moci dovolit všechny čtyři úrovně editačních služeb. Co pak? Riskujete, že to zveřejníte tak, jak je, bradavice a tak? Vyhodíte to po vší té dřině? Ani jedna varianta není ideální.

Bez ohledu na to, kolik nebo jak málo editačních služeb využíváte, existují určité věci, které můžete udělat pro vylepšení svého rukopisu, než se dostane k vašemu editorovi nebo korektorovi. Výhody se liší v závislosti na tom, jaké úrovně úprav používáte.

Řekněme, že se rozhodnete nejprve poslat svůj rukopis vývojovému editoru. Když svůj rukopis co nejlépe zdokonalíte předem, váš editor může strávit méně času opravami věcí, které jste mohli udělat sami, a více času, který vám pomůže posouvat vaše psaní na další úroveň, což je něco, co redaktoři dělají za správných okolností velmi dobře.

Na druhém konci spektra, pokud vše, co si můžete dovolit, je naprosté minimum – korektura – úprava vašeho rukopisu předem usnadní korektorovi, aby v něm zachytil chyby, a vaše kniha bude po vydání lépe prodejná.

V každém případě a v každém mezi tím chcete vždy prezentovat svou nejlepší práci – je to odraz vás, součást vaší image, vaší značky. Zde je deset věcí, které můžete udělat pro svůj román a pro sebe, abyste zajistili, že svému editorovi nebo korektorovi posíláte co nejčistší rukopis.

1. Styl psaní

Způsob, jakým se při vyprávění příběhu vyjadřujete, odráží váš styl psaní – někteří autoři jsou přímočarí a věcní, jiní popisnější, někteří konverzační a jiní poetičtí. Styl psaní je o tom, jak skládáte slova a věty, abyste dosáhli určitého tónu a nálady.

• Buďte důslední ve svém stylu psaní – ať věty plynou hladce jedna za druhou.
• Používejte slova, která se vám snadno naskytnou.
• Buďte struční – eliminujte slova, věty a odstavce, které neslouží k posunu příběhu vpřed.
• Vyhněte se nadměrnému používání „ly“ slov. Zvažte místo toho silná slovesa.
• Měňte strukturu vět v rámci odstavce nebo skupiny odstavců smícháním krátkých (i jednoslovných) vět a fragmentů.
• Občas přerušte dialog, jak by se to stalo v situacích skutečného života.
• Opravte neohrabané/nešikovné věty.
• Vytvořte dobrou směs vyprávění, dialogu a popisu.
• Vyhněte se skákání hlavou ve zvoleném POV.
• Nahraďte slabá slova silnějšími.
• Vyhněte se používání banálních klišé.

2. Příběh a děj

Příběhy mají tři hlavní složky – začátek, střed a konec. Děj je rámec, který drží příběh pohromadě.

Začátek

• Vytvořte první větu/odstavec, abyste čtenáře „zahákli“.
• Nastavte scénu: náladu, nastavení, časové období a tón.
• Představte hlavního hrdinu. Dejte čtenáři dobrý pocit, jaký typ člověka je.
• Jasně definujte cíl(e) hlavního hrdiny.
• Přiměřeně brzy zahrňte do vyprávění akci.

Střed

• Udržujte příběh v pohybu vpřed se silnými postavami, smysluplnými dialogy a zajímavou cestou pro hlavního hrdinu.
• Zahrňte stálý proud akce, abyste se vyhnuli poklesu středu.
• Neustále vyzvěte hlavního hrdinu, pomalu se zvyšujte až k významnému vyvrcholení, kdy se všechno rozpadá, napětí je největší a konflikt vrcholí.

Konec

• Trochu se zdržujte na konci – vyhněte se tomu, že to všechno zabalíte do jednoho krátkého odstavce nebo kapitoly.
• Ujistěte se, že všechny problémy byly vyřešeny, dokonce i ty nejmenší.
• Ukažte, jak se hlavní hrdina změnil vzhledem ke svým výzvám/konfliktům.
• Umožněte čtenáři, aby na konci pocítil nějaký typ emocí – nenechte ho/její pocit placatého.
• Aby čtenáře mrzelo, že příběh končí.

V celé knize

• Stanovte si POV, ze kterého bude příběh vyprávěn, a držte se ho v celé knize.
• Ujistěte se, že příběhová linie je pro svůj žánr důvěryhodná.
• Vyhněte se příliš dlouhému příběhu.
• Ověřte přesnost podrobností.
• Zkontrolujte, zda v zápletce nejsou chyby a díry.
• Udržujte děj konzistentní od začátku do konce.

3. Postavy

Nezapomenutelné postavy jsou srdcem dobré fikce.

• Udělejte z každé postavy jedinečnou.
• Vytvářejte vícerozměrné postavy, takové, které si čtenáři mohou představit ve své mysli.
• Znázorněte vnitřní kvality hlavních postav.
• Ukažte silné a slabé stránky hlavních postav.
• Jasně definovat vztahy mezi postavami.

4. Dialog

Dialog pomáhá definovat vaše postavy a dát jim individualitu.

• Používejte přirozené dialogy – vyvarujte se strohých nebo „příliš dokonalých“ dialogů, pokud to není pro postavu relevantní.
• Zahrňte pouze dialogy, které jsou nezbytné pro děj – odstraňte všední konverzace.
• Nepoužívejte dialog jako skládku informací.
• Vytvořte odlišný hlas pro každou postavu.
• Proplétejte se fyzickými gesty s dialogem.
• Vyhněte se nadměrnému používání něčího jména v konverzaci.
• Dialogové značky používejte pouze v případě potřeby.

5. Popis

Správné obrázky vtáhnou čtenáře do příběhu a udělají místo, událost, osobu nebo věc věrohodnější.

• Pomocí pěti smyslů pomozte umístit čtenáře doprostřed scény – mluvte o tom, jak věci zní, voní, chutnají a cítí.
• Ukaž, neříkej. Jak kdysi řekl autor/dramatik Anton Checkhov: „Neříkejte mi, že měsíc svítí; ukaž mi záblesk světla na rozbitém skle.”
• Zahrňte dostatečný popis, aby si čtenář mohl představit, co popisujete.
• Nenuďte čtenáře příliš dlouhými popisy, které mohou scéně překážet.

6. Stimulování

Pacing (manipulace s časem) řídí rychlost a rytmus, s jakým je příběh vyprávěn – jak rychle nebo pomalu se akce rozvíjí – a pomáhá udržet čtenáře zájem. Dosáhnout správné rovnováhy může být náročné.

• Neodkládejte akci příliš dlouho.
• Použijte věšáky na útesy, aby čtenáře zaujaly.
• Vyhněte se rozptylování ve vysoce akčních scénách.
• Zrychlete nebo zpomalte dialog tak, aby odpovídal scéně.
• Chcete-li změnit tempo, zvažte přesunutí zaměření na jinou scénu.
• Zrychlete tempo pomocí roztříštěných dialogů, krátkých odstavců a úderných sloves.
• Mezi vysoce akčními scénami nechte čtenáře vydechnout.
• Vynechte dlouhé nudné vyprávění, které není pro děj důležité.

7. Scény

Základní prvky příběhu se spojují a mají význam prostřednictvím vytváření scén – scény nesou román. Ať už píšete romance nebo záhady, fantasy nebo literární fikci, klíčem k udržení pozornosti čtenářů je vytváření efektních scén.

• Nezapomeňte vytvořit nastavení ve scénách.
• Při vytváření scén se řiďte pravidly narativního oblouku (začátek, střed a konec).
• Zahrňte do každé scény určitou úroveň konfliktu, i když jde o vnitřní konflikt hlavního hrdiny.
• Ujistěte se, že každá scéna je věrohodná.
• Zahrnujte pouze scény, které mají účel, takové, které posouvají příběh kupředu.
• Přechod z jedné scény do druhé s plynulým přirozeným tokem.

8. Kapitoly

Efektivní vytváření kapitol pomáhá udržet zájem čtenářů a poskytuje jim logická místa, kde si mohou odpočinout od čtení.

• Začněte každou kapitolu něčím, co čtenáře nutí pokračovat.
• Držte se ústředního tématu každé kapitoly.
• Ukončete každou kapitolu v logickém bodě, jako je jiný den, místo nebo úhel pohledu.
• Zakončete každou kapitolu něčím, co čtenáře podnítí, aby pokračoval k další, jako je cliffhanger.
• Respektujte pravidlo třiceti minut – přečtení kapitoly by průměrnému čtenáři nemělo trvat déle než třicet minut.

9. Odstavce

Konce odstavců poskytují strukturu, která pomáhá čtenářům sledovat příběh.

• Začněte nový odstavec, když promluví nová postava, změní se předmět/akce nebo se změní čas.
• Plynulý přechod odstavců z jednoho do druhého.
• Zvažte zkrácení nebo rozdělení výjimečně dlouhých odstavců.

10. Poslední, ale ne nejméně

Uložte si tyto tři věci na svůj seznam úkolů.

1. Zatímco většina kontrolorů pravopisu a gramatiky má své vlastní nedostatky, stále se vyplatí je použít před odesláním rukopisu.
2. Zkontrolujte, zda dokument neobsahuje chyby formátování.
3. Přečtěte si rukopis nahlas nebo jej požádejte někoho jiného, ​​aby ho nahlas přečetl – budete překvapeni, jaké vady (opakování, nekonzistence, trapné věty) můžete tímto způsobem zachytit.

Mám zkušenost, že čím více času věnuji úpravě rukopisu, než jej pošlu své editorce, tím více úsilí vynaloží, aby mi pomohla posunout jej na další úroveň, díky čemuž se ze mě stane lepší spisovatel a mé knihy budou prodejnější. Jako většina věcí – čím víc do toho dáte, tím víc z toho dostanete.

Po úspěšné kariéře ve firemní Americe, Florence Osmundová odešel do důchodu psát romány. „Rád vytvářím příběhy, které obsahují hloubkové a složité příběhy a postavy, které nutí k zamyšlení – zejména takové, které čtenáře vyzývají, aby zkoumali své vlastní hodnoty,“ říká Osmund. Napsala čtyři romány v žánru literární beletrie a pracuje na pátém. Florence žije se svou osmnáctiletou kočkou Miskou v centru Chicaga na krásném břehu jezera Michigan.

Osmund věnuje své webové stránky https://www.novelelements.com pomáhat novým autorům – nabízet rady, které si přála dostat, než začala psát svou první knihu. Hovoří tam o spisovatelském řemesle, budování autorské platformy, práci s editory, propagaci knih a mnohem více.

Fotografie: pixabay.com