Vážení slovíčkaři,
Vánoce jsou pro mě vždy obdobím zamyšlení nad uplynulým rokem, záměrem na rok nadcházející a hlavně uznáním dárků, za které jsem nejvíce vděčný.
Letos, možná více než kterýkoli jiný rok, Za tuto komunitu spisovatelů cítím hlubokou vděčnost. Mluvili jsme o psaní, mluvili jsme o životě. A došlo k a hodně mluvit o letošním roce.
Všichni jsme bojovali. Život je větší a skutečnější než kdy jindy. A pro některé z nás – pro všechny? – byly alespoň chvíle, kdy se stránka zdála menší a menší. Slyšel jsem vaše obavy, vaše boje, vaše utrpení, vaše frustrace. Ale hlavně to, co jsem od vás slyšel – v komentářích na tomto blogu, ve vašich e-mailech, zprávách a někdy i ve vašich promyšlených psaných dopisech a poznámkách – je vaše hluboká odvaha, přesvědčení, naděje a láska.
Není to rok, kdy bych si zoufala nad lidstvem. Je to rok, kdy jsem znovu a znovu přemožen silou našeho potenciálu pro dobro. Viděl jsem tolik laskavosti, tolik štědrosti, tolik vášně jeden pro druhého. Nedívám se do médií, aby mi říkala, jaký je svět. Dívám se na lidi, kteří tvoří můj světa – a vy, kteří toto čtete, jste velkou součástí tohoto světa.
Takže letos I děkuji nejen za to, že jste tam byli, že čtete a píšete. Děkuji vám, že jste změnili. V roce, kdy se problémy zdály tak nepřekonatelné a nedotknutelné, jsem viděl, jak moc lze změnit sebemenší úmysly.
Přeji vám ty nejkrásnější Vánoce a Je mi ctí, že se s vámi mohu posunout vpřed k výzvám roku 2021.
Pište dál!
